CZ EN FR DE IT PL ES
Den Noc

Zlín

Pohádkový zámek jako v Kroměříži a malebné dřevěné roubenky jako v Rožnově pod Radhoštěm? Nic takového ve Zlíně rozhodně nečekejte! Zlín sice leží ve stejném regionu, jeho slavná historie se ale ubírala úplně jiným směrem. Nemá středověké stavby ani starou duši, ale díky odkazu Tomáše Bati představuje unikát, za kterým turisté neváhají cestovat klidně přes půl světa. Až tam totiž dosáhl věhlas snad největšího českého podnikatele všech dob. Baťa je Zlín a Zlín je Baťa.

Před více než stoletím byl Zlín jen nenápadné venkovské městečko s necelými 3000 obyvateli. Tady rodina Baťů otevřela svoji první obuvnickou dílnu a tiše se chystala obrátit zdejším rolníkům život naruby. Titěrná manufakturní výroba se zanedlouho přeměnila v rozsáhlý tovární komplex na výrobu bot, ale i pneumatik, strojů, ba i letadel. Za dalších pár let kolem něj vyrostlo unikátní město, kde žilo, pracovalo a bavilo se na 40 tisíc lidí.

Dvacetistopá mantra

Zrovna tak jako průmyslová výroba obuvi dala by se architektura Baťovy éry charakterizovat jako ekonomická, rychlá, flexibilní a efektivní. Stavělo se z typizovaných železobetonových modulů o rozměrech 6,15 m x 6,15 m (20 x 20 stop). Díky nim zlínské budovy rostly přímo závratnou rychlostí a vznikl působivý typ moderní architektury, který byl a zároveň dosud je jakousi Baťovou firemní značkou. Baťovy domky asi nejlépe reprezentují formu baťovské industriální estetiky – levné, pohodlné, funkční. Pod taktovkou koncernu Baťa rostly vedle domků a továrních hal i vily, hotely, kina nebo třeba filmová studia.

Zlínskou pravoúhlost vyhnal do závratných výšin architekt Vladimír Karfík se svou správní budovou č. 21. Zlínský mrakodrap a nejvyšší budova prvorepublikového Československa vyniká kromě výšky na svou dobu také řadou hi-tech vymožeností. Třeba potrubní poštou, klimatizací a pozor – unikátní pojízdnou kanceláří ředitele, která vás vyveze až na střechu, kde je kavárna s úžasným výhledem.

Od mrakodrapu se můžete procházkou vydat do nitra dalších pravoúhelníků za expozicí Princip Baťa: Dnes fantazie, zítra skutečnost v čerstvě zrekonstruovaném 14|15 Baťově institutu. V úchvatném industriálním prostoru bývalých Baťových továrních hal proniknete do tajů výroby obuvi a ochutnáte atmosféru pokrokového prvorepublikového podniku. Můžete si tu prohlédnout rozsáhlou sbírku cizokrajného obutí, kompletní kolekci bot značky Baťa a zkusit si i jejich výrobu. Na expozici plynule navazuje sekce dobrodružných výprav slavných českých cestovatelů Hanzelky a Zikmunda nebo zlínských filmových ateliérů.

Město designu

Stejně tak jako Baťa pochopil výhody moderní výroby, rozpoznal ve svém vizionářství i sílu a budoucnost průmyslového designu. A tak se v roce 1939 zasadil o založení Školy umění, která několik desetiletí vychovávala nové progresivní tvůrce. Dnes tuto tradici nese zlínský Ústav prostorového a produktového designu Univerzity Tomáše Bati, jehož studenti vyhrávají designové soutěže a pravidelně ve Zlíně vystavují. Máte tedy velkou šanci, že některá z výstav se časově protne s vaší návštěvou. Program akcí můžete sledovat např. na stránkách Regionální galerie Zlín. Studentské práce můžete obdivovat i on-line na stránkách Fakulty multimediálních komunikací.

Nejen Baťa

Mezi přímými liniemi a ostrými úhly na vás ježatý ovál mladé budovy Kongresového centra Zlín od světoznámé architektky (a zlínské rodačky) Evy Jiřičné asi bude působit poněkud exoticky. Výjimečný svými oblými detaily narušuje přísný řád architektury Baťovy doby a dodnes rozdmýchává negativní i pozitivní vášně zdejších obyvatel. Nezpochybnitelné jsou však výtečné akustické vlastnosti organického interiéru. Nejlépe je oceníte na koncertu Filharmonie Bohuslava Martinů, která zde sídlí.

A možná právě tady se to stane. Nad železobetonovým Zlínem vysvitne jižní slunce, které vás vyláká za hranice města. Najednou polehoučku opustíte jeho strohý koncept, jakoby kouzlem kolem vás přibude zeleně a vy uslyšíte volání dálek. Při plavbě po Baťově kanálu se stylově rozloučíte s posledními střípky baťovských staveb a strávíte příjemný den nebo klidně týden na lodi. Zdárný konec dobrodružné výpravy po moravské řece si zaslouží zapít sklenkou lahodné ovocné pálenky, která tu má delší tradici než Baťa. Ale buďte opatrní, vizovická slivovice značky Rudolf Jelínek má ostré tóny. A ten, kdo to přece jen rád ostřejší, ať přijede v červnu. Přímo v areálu destilérky se koná jeden z nejdrsnějších hudebních festivalů v České republice Masters of Rock.

Jak sami vidíte, za branami Zlína leží svět, který působí jako naprostý protiklad industriálního Baťova města. Slovácko je region s nejživější folklorní tradicí, Jízdou králů, a s nejbohatšími lidovými kroji v celé zemi. Jeho povaha je stejně jiskrná a sladká jako víno ze zdejších sklípků, stejně rozporuplná a hřejivá jako pálenka z místních hor a stejně otevřená a tvůrčí jako duše místních lidí. Nezbývá, než ho přijet zažít.

Doprava

Do Zlína se dostanete snadno z Ostravy nejlépe vlakem. Z Brna a Prahy je nejjednodušší využít pravidelnou autobusovou linku Student Agency, z Prahy můžete jet také vlakem. Po městě cestujte veřejnou dopravou či vlakem.

Získáno od
a zpět

Cestování do České republikyVíce dopravců

Přílet do Brna

Mezinárodní letiště v Brně je základnou pro cesty do moravských měst. Podívejte se na pravidelné i charterové lety do moravské metropole.

Přílet do Ostravy

Leťte přímo do Ostravy. Na letiště Leoše Janáčka se dostanete např. z Velké Británie, Francie nebo Německa. Vyhledejte si na mapě destinací váš let.

Přílet do Prahy

Do Prahy přiletíte na letiště Václava Havla a můžete vyrazit na cestu po celé České republice. Z jakých destinací a s jakými aerolinkami se dostanete do Prahy, zjistíte zde.

Sleduj Cool tipy z České republiky ve svém telefonu
  • Vyhledávání akcí, podle tvé polohy
  • Vlastní plán cesty neustále po ruce
  • Seznam míst, která nechceš minout